Zpráva z Islámábádu III

Rčení, že trpělivost růže přináší je zajisté pravdivé, leč nám náš let obsadili úředníci z Pákistánského Ministerstva, takže zítra se nikam neletí a všechny týmy čekající na letadlo do Skardu musí počkat, protože úředník je úředník. Shakespeare jednou napsala, že právníci a úředníci jsou zhoubou společnosti. Nevím, zda-li společnosti, ale našeho letu určitě :-)

Dnes jsem prošel zbytek Islámábádu. Nevím co tu další den budu dělat, ale coby... chce to trpělivost. Dneska jsme byli na meetingu na Ministerstvu turistiky. Zažil jsem v průměrných či zaostalých zemích leccos, ale to co dnes, ještě ne. Na veřejnosti se rozdávali obálky. A aby to nebylo málo, tak jim ještě anglicky říkali kolik je tam dolarů. Takže vím, že styčný důstojník jen tak dostal dva tisíce dolarů z našich kapes. Výsledkem však byl jeho podpis, takže permit mám a to je hlavní... Ale jestli tuto neskutečnou byrokracii nezlepší, čeká myslím Pákistán cesta rovnou do pekla...

Odlet se tedy přesunul na 12. 6. a musím společně s Brity, Kanaďany, Iránkou a Američanem čekat na přízeň osudu a pákistánských úředníků, aby nám zase nezrušili let.

Zdravím všechny domů a přeji mnoho zdaru.

P.S.: Nevím, zda-li to naše média zveřejňovala, ale teroristé se tu opět činili. Tam kde jsem byl včera odpoledne na procházce vybuchla bomba. Dostat toho člověka do ruky, tak ho roztrhu jak hada.

Jára